Vzdělávací část nástroje CarbonFix pro školy

Výuková verze nástroje je určena zejména pro žáky, studenty a pedagogy jako vzdělávací pomůcka. Umožňuje sledovat, jak jednotlivé oblasti provozu školy ovlivňují velikost uhlíkové stopy, a vyzkoušet si různé formy zahrnutí navrhovaných opatření u vybraných příkladů škol.

Podpůrné materiály:

Formulář pro sběr dat k výpočtu uhlíkové stopy

E-book: úvod do problematiky, základní pojmy, metodika a postup výpočtu

Výpočet uhlíkové stopy v prostředí CarbonFix pro školy: vstupní data, oblasti

Dekarbonizace školy

Dekarbonizace školy je proces vedoucí ke snižování množství emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O), spojených s provozem budovy školy, vzděláváním a chováním, a to například zateplováním budov, přechodem na obnovitelné zdroje energie, nízkoemisním způsobem dopravy do školy, efektivním nakládáním s odpady a zahrnutím klimatického vzdělávání do výuky, aby žáci a pedagogové chápali dopady na klima a uměli se k nim zodpovědně chovat.

V praxi může mít dekarbonizace mnoho podob, kdy se kombinují různé přístupy:

snížení produkce a vypouštění emisí skleníkových plynů do atmosféry,
úplné předcházení vzniku emisí skleníkových plynů.

Dekarbonizace školy lze nazvat jako systematické úsilí až vyloučení využívání fosilních paliv potřebných pro provoz školy, a tedy snížení uhlíkové stopy školy.

Životní cyklus budovy

Budova, jako každá komodita, prochází jednotlivými fázemi životního cyklu, a během každé z těchto fází vzniká určité množství emisí skleníkových plynů. Velikost uhlíkové stopy každé fáze se liší. Její vyčíslení nám pomůže odhalit, která z fází má největší vliv na životní prostředí, a ve které fázi je důležité a efektivní zaměřit se na snižování produkce emisí.

Uhlíková stopa budovy

Největší část uhlíkové stopy budovy v rámci jejího životního cyklu je svázána především s provozem a údržbou budovy. Během této fáze se vyprodukuje až 80 % emisí 4 z celkové uhlíkové stopy budovy (Obrázek 4). Provozní fáze zahrnuje všechny aktivity, které souvisí s každodenním provozem jak uvnitř budovy, tak i mimo ni, např. spotřeba tepla, elektřiny, provoz v jídelně a vydané jídlo, doprava uživatelů budovy, nákup produktů i likvidace odpadů. Zbylých 20 % tvoří emise z ostatních fází budovy, z nichž velkou část představují emise vzniklé při výrobě samotného materiálu. Materiál si tyto své emise nese s sebou dál, říká se jim tzv. vtělené emise.

Role a potenciál školy při dekarbonizaci

Velmi specifická role

Kromě toho, že školy představují velký potenciál ke snížení produkce emisí prostřednictvím realizace různých organizačních nebo technologických opatření, mají také schopnost a možnost působit na velkou část společnosti. Jako vzdělávací instituce plní vzdělávací a osvětovou funkci, zároveň formují žáky během jejich nejvnímavějšího období také svým fungováním a prostředím. Přirozeně pak škola ovlivňuje i své okolí, rodiče, ale i širokou veřejnost. Škola tak má unikátní příležitost zvýšit mezi lidmi povědomí o tomto tématu, a zároveň je motivovat k aktivnímu přístupu např. vlastními příklady realizovanými přímo ve škole.

Environmentální

velký potenciál pro snížení produkce emisí pomocí implementace různých opatření,
vliv na mikroklima okolí školy.

Edukativní a osvětová

plní edukativní funkci,
může oslovit velkou část populace (žáky, studenty, učitele, rodiče, širokou veřejnost),
jedinečná příležitost zvýšit povědomí mezi lidmi o tomto tématu,
jde příkladem ostatním prostřednictvím vlastních opatření implementovaných ve škole,
motivuje ostatní k aktivnímu přístupu.

Uhlíková stopa školy

Pomáhá nám vyčíslit vliv školy na životní prostředí, zejména jakou měrou přispívá ke změně klimatu. Vyjadřuje množství skleníkových plynů, které souvisí s její činností a provozem, a to i za hranicemi školy a jejího areálu (např. dojíždění žáků a zaměstnanců do školy, školní výlety, výběr dodavatele produktů ad.). Nejčastěji se stanovuje za kalendářní rok, v případě školy to může být i školní rok (září–červen).

Na výpočet uhlíkové stopy školy byl použit postup stanovený v souladu s mezinárodním standardem GHG Protocol. Jedná se o nejpoužívanější výpočtový standard pro kalkulaci množství skleníkových plynů subjektů a organizací.

Emise, které škola produkuje během roku, můžeme dle GHG Protocolu rozdělit do třech oblastí, tzv. Scopes (Obrázek 1):

Scope 1 − přímé emise z aktivit, které spadají pod danou školu (např. emise z kotlů spalující fosilní paliva, emise z provozu vlastněných automobilů).
Scope 2 − nepřímé emise z nakupované energie, které nevznikají přímo ve škole, ale jsou důsledkem aktivit (např. nákup elektřiny, tepla).
Scope 3 − další nepřímé emise, které jsou následkem aktivit školy, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2 (např. nákup zboží a služeb, služební cesty, školní výlety, ubytování na školních výletech, produkce odpadů, ztráty při přenosu energií a výrobě paliva, školní stravování ad.).

Metodika výpočtu

Výpočet uhlíkové stopy základních škol byl proveden v souladu s mezinárodním standardem GHG Protocol. V případě potřeby byla vstupní data převedena na potřebnou jednotku a řád. Výpočet byl proveden zvlášť pro všechny produkované emise jednotlivých relevantních skleníkových plynů. Následně byly tyto emise jednotlivých skleníkových plynů přepočteny podle svého potenciálu globálního oteplování (GWP) na tzv. ekvivalentní emise oxidu uhličitého (CO₂e). Tento parametr představuje výslednou jednotku uhlíkové stopy školy.

hranice výpočtu

Pro určení organizačních hranic výpočtu uhlíkové stopy školy byla použita metoda určení na základě vlastnického podílu. Do výpočtu emisí skleníkových plynů jsou zahrnuty školy, jako právnické subjekty. Výpočet zahrnuje všechny aktivity, které souvisejí s každodenním provozem škol a školních jídelen. Tedy i ty, které se dějí za hranicí školní budovy, ale mají vazbu na život školy. Příkladem je dojíždění žáků do školy a zpět, školní výlety, likvidace odpadů či vydané obědy ve školní jídelně.

Naopak za hranicí výpočtu provedeného v souladu se standardem jsou například emise vtělené do stavebních materiálů, z kterých byla v minulosti postavena školní budova (nesplňují časový test ročního reportingu). Podobně není zohledněna výroba automobilů, kterými jsou některé děti do školy přiváženy (nejde o vlastnictví školy, ale rodičů či školy v případě školních/služebních vozidel). Tyto emise do výpočtu nebyly zahrnuty.

Rok výpočtu

Výpočet uhlíkové stopy škol v rámci této zakázky byl stanoven pro všechny školy za kalendářní rok 2023, tj. od 1. ledna do 31. prosince 2023. Jedná se o první rok výpočtu uhlíkové stopy uvedených škol.

Postup výpočtu

Sběr dat – získání klíčových informací a dat, na jejichž základě se uhlíková stopa počítala. Škola obdržela formulář připravený za tímto účelem, který následně zaslala zpracovateli uhlíkové stopy s vyplněnými údaji.
Kontrola dat – ověření relevantnosti poskytnutých dat (kontrola, komunikace se zástupcem školy).
Výpočet uhlíkové stopy – výpočet uhlíkové stopy školy byl proveden na základě poskytnutých a ověřených dat školy v souladu s metodikou GHG Protocolu, a to prostřednictvím výpočtového nástroje CarbonFix.

Nástroj CarbonFix byl verifikován společností SGS Slovakia spol. s.r.o. dle normy ISO 14064-3 a splňuje požadavky definované GHG Protokolem.

Na základě výstupů výpočtu uhlíkové stopy lze ve spolupráci se zástupci školy navrhnout konkrétní mitigační opatření, které povedou ke snížení vzniklých emisí skleníkových plynů a zároveň definovat vhodná adaptační opatření.

Adaptační versus mitigační opatření

Je lepší školy dekarbonizovat, tedy snižovat u nich produkci emisí, nebo je adaptovat na změnu klimatu? Nejlepší volbou je vhodná kombinace obou typů opatření.

Mitigační opatření

Mitigační opatření jsou přímá či nepřímá opatření realizovaná za účelem snížení emisí skleníkových plynů, např. využití obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby energie prostřednictvím efektivnějšího využití jejích zdrojů, zateplení budov apod.

Adaptační opatření

Účelem adaptace na změnu klimatu je včas a bezpečně se přizpůsobit očekávaným změnám počasí, vlnám horka a dalším místním dopadům globální změny klimatu. Adaptační opatření jsou taková, která snižují zranitelnost vůči těmto dopadům. Jedná se např. o nátěry na střechách, které odrážejí sluneční světlo, a tím pomáhají snížit teplotu střechy, čímž se místnosti pod střechou zahřívají méně. Dalším adaptačním opatřením je zelená infrastruktura na pozemku školy, která zlepšuje místní mikroklima ad.

Kombinace

Současně má řada adaptačních opatření vliv také na mitigaci (a naopak). Proto jsou nejefektivnější opatření s mitigačním a adaptačním efektem zároveň. Například účinná izolace konstrukcí budov zvyšuje odolnost vůči vlnám veder (adaptace) a současně snižuje spotřebu energie na klimatizaci (mitigace). Takto působící opatření mohou přinést výrazné úspory provozních nákladů a zlepšit kvalitu vnitřního prostředí školních budov i jejich okolí.

Opatření vedoucí ke snížení vlivu

Nejefektivnější je kombinace mitigačních a adaptačních opatření. Mitigační opatření jsou realizovaná za účelem snížení emisí skleníkových plynů, zatímco adaptační se zaměřují na přizpůsobení dopadům, které už nastávají.

Jak se do projektu mohou aktivně zapojit žáci a učitelé?

Žáci i učitelé mohou sbírat data, provádět modelové výpočty a hledat vlastní návrhy řešení. Projekt se může stát součástí výuky a podporuje environmentální výchovu.

Jaká je role a potenciál školy v rámci řešení nejen dekarbonizačních otázek?

Kromě toho, že školy představují velký potenciál ke snížení produkce emisí prostřednictvím realizace různých organizačních nebo technologických opatření, mají také schopnost a možnost působit na velkou část společnosti. Svým fungováním a prostředím formuje žáky i jejich okolí a má tak jedinečnou příležitost zvyšovat povědomí o tématu a motivovat k aktivnímu přístupu vlastním příkladem.
Školy představují jednu z významných oblastí, kde je možné realizovat mitigační a adaptační opatření a reálně tak snížit množství skleníkových plynů v rámci provozu škol, jejich rekonstrukcí nebo při stavbě nových škol. Aby bylo zřejmé, kolik množství emisí jednotlivé školy vyprodukují, je potřeba vypočítat jejich uhlíkovou stopu. Ta pomůže k identifikaci oblastí v rámci školy, které představují největší zátěž.
Výpočet uhlíkové stopy i téma dekarbonizace je pro školy zcela nový. V současnosti chybí také nástroj, který by školy pro výpočet mohly používat. Potřebná metodická a odborná podpora také není dosud poskytována.

	Venkovská	Městská	Historická

Rok výstavby	60. léta	50. léta	historická budova přes 100 let, dřevěná přístavba 2018
Typ školy	panelový dům, sídlištního typu	panelový dům, sídlištního typu	historická budova, přístavba dřevostavba
Materiál budovy	cihla, sádrokarton	betonový skelet, cihlová vyzdívka	zděná budova cihly/kámen, přístavba MŠ dřevostavba
Zastavěná plocha	cca 1 900 m²	cca 4 400 m²	cca 1 700 m²
Počet podlaží	2	4	3
Počet žáků	320	470	110
Počet zaměstnanců	80	60	20
Spádovost	spádová pro okolní obce	málo spádová	spádová pro okolní obce
Dojíždění do školy (tam a zpět)	50 % autem (16 km), 20 % autobusem (16 km)	15 % autem (8 km), 5 % autobusem (12 km)	70 % autem (14 km), 25 % autobusem (14 km)
Vydané obědy (za školní rok)	35 200 s masem, 8 800 bez masa	53 800 s masem, 23 000 bez masa	13 900 s masem, 8 600 bez masa
Způsob vytápění	zemní plyn	dálkové vytápění	černé uhlí, vlastní kotelna
Realizovaná opatření	výměna oken a zateplení obvodových stěn, změna vytápění z uhlí na zemní plyn	zateplení budovy, výměna elektroinstalace	zelená střecha na přístavbě MŠ, venkovní žaluzie
	Vybrat školu	Vybrat školu	Vybrat školu

Máte dotaz?